Obsah

 

Při přemýšlení o dalším působení a volbě povolání Vám mohou
pomoci následující informace:

www.neflakamse.cz - web pro všechny aktivní lidi

VÝBĚR SŠ - informace o aplikaci, které Vám může pomoci s výběrem vhodné střední školy

Přehled středních škol v celé ČR najdete na  www.infoabsolvent.cz


POMOC PŘI HLEDÁNÍ SPRÁVNÉ ŠKOLY

Informace o středních školách:
http://www.atlasskolstvi.cz/stredni-skoly
 

 

Informace o středních školách na internetových stránkách:

 

www.stredniskoly.cz

www.atlasskol.cz

www.uiv.cz

www.nuov.cz

www.msmt.cz

www.scio.cz

www.ceskaskola.cz

www.volbapovolani.cz

www.atlasskolstvi.cz

www.uradprace.cz

 

 

Jak vybrat střední školu

Pokud máte doma páťáka, sedmáka či deváťáka, tak možná právě nyní přemýšlíte o tom, jakou střední školu pro něj vybrat. U páťáků a sedmáků je nabídka poměrně omezená, jedná se pouze o osmiletá a šestiletá gymnázia. V případě deváťáků je výběr samozřejmě mnohem širší, ovšem na druhou stranu je o to složitější. A to i proto, že žák na nějakou střední školu či učební obor prostě jít musí. V dnešním příspěvku jsme pro vás připravili několik tipů a rad, jak střední školu vybrat, jak se připravit na přijímací řízení a mnohé další informace na toto téma. Příjemné čtení.

10 tipů, jak školu vybírat

  1. Foto: Bilal Aslam / Freerange.com
    Foto: Bilal Aslam / Freerange.com
    Zamyslete se nad tím, co vašeho syna či dceru baví, co by chtěl do budoucna dělat. Pokud v tom nemá jasno, pak jsou dobrým vodítkem školní výsledky – pokud mu nejde matematika, pak asi vhodnou školou nebudou průmyslovky, stejně tak gymnázium se zaměřením na tento předmět. Berte v úvahu také možnost budoucího uplatnění.
  2. Buďte realističtí – zhodnoťte školní výsledky a na jejich základě volte školu
  3. Zapojte do výběru svého potomka (nemá smysl ho nutit studovat něco, co ho evidentně nebaví, popřípadě nastoupit na školu, která se mu nelíbí)
  4. Sestavte si seznam škol, které přicházejí do úvahy (kritériem výběru bude nejen zaměření školy, způsob výuky, ale třeba i časová dojezdnost atd.)
  5. Zjistěte si co nejvíce informací o vybraných školách (webové stránky, stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy atd.)
  6. Přečtěte si hodnocení škol, poptejte se svých známých, konzultujte s výchovným poradcem ve škole
  7. Navštivte den otevřených dveří (minimálně 2 – 3 školy)
  8. Důležité je vědět, jakým způsobem budou probíhat přijímací zkoušky
  9. Zvažte (reálně) šance na přijetí (například zjistěte: Kolik dětí se hlásilo v loňském roce a kolik jich bylo přijato? Kolik tříd se otevírá v příštím školním roce – kolik dětí tedy může být přijato? Kolik bodů bylo v loňském roce třeba na přijetí? Přidělují se body za dosavadní prospěch? Jaký byl prospěch žáků, kteří byli přijati v loňském roce?)
  10. Zamyslete se nad svými finančními možnostmi, respektive jste-li ochotni za vzdělání dítěte platit – jednou z možností jsou i soukromé školy, zde je ovšem třeba platit školné

Přijímací zkoušky

Přihlášku je možné podat na dvě školy. Záleží tedy jen na vás, zda vyberete jednu školu tzv. „na jistotu“, nebo se rozhodnete jinak. Každopádně před samotným vyplněním přihlášky je třeba pečlivě pročíst průvodce přijímacím řízením na vybraných školách. Určitě si zjistěte si, zda:

  • škola přijímá bez přijímacích zkoušek a co je podmínkou
  • z čeho se skládají přijímací zkoušky
  • jaké testy se používají (sestavuje je škola sama, anebo využívá Scio testy)
  • jaká úroveň znalostí se od budoucích studentů očekává (vzhledem k rozdílnosti výuky na jednotlivých základních školách je prima vědět, jaký rozsah učiva je k přijímacím zkouškám potřeba)
  • jak jsou zkoušky hodnoceny a za co všechno je možné získat body navíc (olympiády, prospěch atd.)
  • škola pořádá přípravný kurz na přijímací zkoušky

Den otevřených dveří

  • Navštivte školu se svým dítětem
  • Připravte si seznam otázek, na které se chcete zeptat – tipy: úspěšnost u státních maturit; úspěšnost při přijímání na vysoké školy a vyšší odborné školy; výuka cizích jazyků; výuka odborných/jiných předmětů; počet studentů ve třídě
  • „Seznamte“ se s vedením školy a pedagogickým sborem
  • Vnímejte vše kolem sebe – i zdánlivé maličkosti jsou či mohou být poměrně důležité

 

Při výběru SŠ vám pomůže výchovná poradkyně Mgr. Kateřina Lauberová ve spolupráci s třídním učitelem.

 

Titulní stránka ⁄ Ministerstvo ⁄ Pro novináře ⁄ Tiskové zprávy ⁄ Česká školní inspekce zjišťovala důvod...

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE ZJIŠŤOVALA DŮVOD NEÚSPĚCHU U MATURIT

Logo MŠMT / ČŠI

Praha, 17. sprna 2017 - Na 34 středních školách, které dlouhodobě vykazují vysokou neúspěšnost žáků ve společné části maturitní zkoušky, prováděla Česká školní inspekce (ČŠI) od listopadu 2016 do dubna 2017 šetření. Jako hlavní příčiny neúspěchu zjistila nedostatečné přijímací řízení ve školní části, velkou míru absence žáků ve vyučování či nedostatek aprobovaných učitelů.

Ve sledovaných školách dosahuje hrubá míra neúspěšnosti u maturit více než 50 %. Jako velmi negativní vidí ČŠI skutečnost, že ve dvou třetinách sledovaných škol se vzdělávali žáci, kteří už kdysi u maturity třikrát neuspěli a následně byli opět přijati do maturitního ročníku, na jehož konci podnikli další, většinou neúspěšné pokusy o vykonání maturitní zkoušky.

Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nelze legislativně omezit možnost každého zájemce být přijat ke střednímu vzdělávání poněkolikáté. Odpovědnost je v tomto případě na řediteli školy a na učitelích, aby například již v průběhu prvního ročníku posoudili, zda má žák perspektivu zvládnout učivo (popř. s jakými podpůrnými opatřeními) a úspěšně složit maturitní zkoušku; v opačném případě mu nabídnout možnost vzdělávat se v oboru bez maturitní zkoušky.

Podle ČŠI má na nízký podíl žáků, kteří studium dokončí, významný vliv absence účinného systému přijímacího řízení. Do škol jsou přijímáni i uchazeči bez potřebných studijních předpokladů, které školy v rámci školní části přijímací zkoušky neověřují, pokud nějakou školní přijímací zkoušku vůbec konají. Ke studiu tak bývají přijímáni všichni nebo téměř všichni zájemci. Ve školním roce 2016/2017 se poprvé konaly tzv. jednotné přijímací zkoušky do maturitních oborů vzdělání, ovšem absence centrálně stanovené minimální hranice úspěšnosti v jednotných testech z českého jazyka a literatury a matematiky a zejména nerealizování školní přijímací zkoušky zaměřené na ověřování obecných studijních předpokladů podle zjištění ČŠI umožnily školám naplňovat první ročník prakticky bez jakéhokoliv omezení, aniž by následně s nízkým studijním potenciálem přijatých žáků dokázaly efektivně pracovat.

V tomto případě MŠMT připomíná, že podle platné legislativy má však právo stanovit hranici úspěšnosti nutnou k přijetí uchazeče pouze ředitel školy, nikoliv stát. Při projednávání těchto změn ve školském zákoně byly zejména školskými asociacemi (CZESHA, AŘG) uplatněny zásadní výhrady pro přijetí jakékoliv závazné hranice úspěšnosti pro přijímání do oborů vzdělání s maturitní zkouškou státem.

Mezi další zásadní faktory značného podílu neúspěšných žáků patří vysoká míra jejich absence (omluvené i neomluvené vyučovací hodiny) ve výuce.

V navštívených školách také byla zjištěna nízká míra odborné kvalifikovanosti pedagogů, nedostatečná míra aprobovanosti výuky v předmětech matematika a cizí jazyk, vysoká míra fluktuace učitelů a zcela nedostatečná zpětná vazba od vedení školy. Také další vzdělávání pedagogických pracovníků neodpovídá potřebám většiny hodnocených škol.

Nízká aprobovanost učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů, které jsou stěžejní pro státní část maturity (cizí jazyky, matematika) se ukazuje jako velký problém. Stejně jako nedostatečně propracovaný systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Systematické řešení měl přinést nový kariérní řád. Po jeho neschválení MŠMT zvažuje možnosti, jak alespoň některé prvky kariérního řádu uvést v praxi a motivovat tak žáky ke studiu na pedagogických fakultách a následně absolventy k přechodu do pedagogické praxe. Dalším z kroků MŠMT byla například výzva Pregraduální vzdělávání, určená pro pedagogické fakulty veřejných vysokých škol. Více zde:http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/temer-400-milionu-pro-pedagogicke-fakulty-verejnych-vysokych

Ve svých doporučeních ČŠI navrhuje školám zvážit omezení nabídky oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, tzn. nepřijímat další žáky ke vzdělávání nebo podat žádost o výmaz těchto oborů vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení.

K tomuto MŠMT dodává, že reálná šance, že dojde k výmazu na žádost navrhovatele, je fakticky velmi nízká. Řada škol či zřizovatelů to odůvodňuje i tím, že se snaží zachovat pracovní místa pro učitele, kteří by jinak měli problém s uplatněním na trhu práce v regionu. Naopak, řízení o výmazu z rejstříku škol a školských zařízení může být zahájeno na návrh ústředního školního inspektora.

„Samozřejmě, že Česká školní inspekce je připravena návrh na výmaz školy nebo oboru podat a také v rámci této tematické inspekční činnosti takový návrh podala. Je ale třeba motivovat i kraje, aby situaci ve svých školách vyhodnocovaly a aby proaktivně řešily problémy, které dané školy s neúspěšností žáků mají,“ dodává k tomu náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Na závěr lze uvést, že důležitým opatřením, které by mělo v následujícím období částečně motivovat ředitele škol, aby jejich hlavním cílem nebylo jen naplnit kapacitu školy, je nově navržený systém financování regionálního školství.